Ruce a předloktí chorvatských žen žijících v Bosně a Hercegovině zdobí tetování. Vyobrazené, jasně předkřesťanské symboly by člověk jen těžko hledal na lidech katolického vyznání.
Vystopovat dobu, kdy s tím jejich předci začali a co je k tomu původně vedlo, asi nebude možné. Jedná se však o živoucí důkaz toho, že i staří Slované znali tetování. Tuto myšlenku zastával i chorvatský archeolog Dr. Ciro Truhelka.
Největšího rozšíření se tetování těchto symbolů dočkalo v období nadvlády Osmanské říše nad Bosnou (1463-1878). Chorvaté tetovali své děti nejčastěji před jejich desátým rokem života. Chtěli je tím ochránit před Turky, kteří je unášeli na území dnešní Bosny nebo Turecka, kde z nich udělali otroky a služebnictvo nebo z nich cvičili vojáky. Chorvatské ženy věřily, že je tetování je samotné zase ochrání před zajetím či znásilněním tureckými muži. Všichni odvlečení byli přinuceni ke konverzi na islám. Tetováním pak dokazovali sobě i ostatním, že na tuto víru přešli nedobrovolně. Kromě symbolů bylo často tetováno i jméno nebo iniciály tetovaného jako připomínka toho, kým skutečně je.
Vedle výše uvedeného, se tetovalo např. i při příležitosti přechodu do dospělosti, nejčastěji v období jarní rovnodennosti. Celý příspěvek
